Babylónská perioda

Babylónská perioda je výrazná perioda pohybu vnitřních planet. Činí přibližně B=427 let.

 

Úvod

Ray Tomes zahrnul Babylonskou periodu do svých schemat (viz Teoretické periody cyklů):

        427.0  213.5  106.8   53.38  26.69

        142.3   71.17  35.59  17.79   8.897  4.448  2.224

 

Timo Niroma vytvořil následující schema (viz Stuiver-Braziunas analysis):

         1. 415-425 let
         2. 305-314 let
         3. 260-280 let, uvlivňuje vlhkost
         4. 177-227 let, téměř vše, velmi výrazný, silný cyklus, ovlivňuje teplotu (medián 202 let)
         5. 154-157 let, delší cyklus, 13 Jupiterových let            
         6. 143-148 let, delší cyklus, 13 průměrných cyklů (sluneční aktivity) 
         7. 104-105 let, polovina 200-letého cyklu
         8.  85- 90 let
         9.  78- 79 let, Gleissbergův cyklus
        10.  63- 67 let, 1834-1901, (1954-?)
        11.  57- 59 let
        12.  51- 52 let, 1783-1834, 1901-1954
        13.  43- 45 let

 

E-Měsíc-R-J-S

Přibližně platí: B/2 = 25∙Y = 100∙(E,R) = 225∙(E,Ln) = 18∙J,  tedy

2*(E,R)/J = Y/2J = 9/25

Simulace pohybu R-J-S vytváří vzory s periodou 853.9 let.

 

Velká nerovnost

Velká nerovnost (J/2,S/5) činí cca 2∙B=400∙(E,R). Předpokládejme, že I= 2∙B = 72∙J = 29∙S' = 43∙(J,S').
Pak použitím J=11.8620 dostáváme: I=854.06 let, B=427.03 let, S' = 29.450441 let. Synodická perioda (J,S') = 19.861925 let.

Kdyby měla velká nerovnost J-S hodnotu právě I= 2∙B= 854.06 let, pak by se odvozené periody lišily od Bretagnonových poměrem:
S/S'=29.457158/29.450441 =1.000228; resp. (J,S')/(J,S)=19.861925/19.8588709= 1.000154.

 

Překrývání cyklů

Odlehlost konjunkcí

Synodická perioda je průměrná perioda opakování konjunkcí. Ve skutečnosti konjunkce (v důsledku eliptických drah a nerovnoměrného pohybu těles) nastávají v proměnlivých intervalech.

Např. konjunkce J-S, v letech 1940-2000:  r.1940.85, (20.41), r. 1961.26, (20.01), r.1981.28, (19.15) a r.2000.43 (v závorce jsou intervaly).

Konjunkce J-S

Intervaly konjunkcí Jupitera se Saturnem se opakují po trojicích, tj. s průměrnou periodou cca 60 let (Čínský astrologický cyklus), 3∙(J,S) = 3∙19.859 = 59.577 let .

Každých cca 900 let (velká nerovnost) dojde k fázovému posunu a nastoupí nová posloupnost trojic.

Např. maximální odstup cca 20.5 let se objevuje před konjunkcemi r. 750.03, r.1723.11 a r.2636.65.

 

II. r. 1723.11

  0: ( 19.51) 1702.61 ( 20.49) 1723.11 ( 19.64) 1742.75

  1: ( 19.41) 1762.16 ( 20.49) 1782.66 ( 19.73) 1802.38

  2: ( 19.34) 1821.73 ( 20.47) 1842.19 ( 19.84) 1862.03

  3: ( 19.26) 1881.29 ( 20.44) 1901.73 ( 19.92) 1921.65

  4: ( 19.21) 1940.85 ( 20.41) 1961.26 ( 20.01) 1981.28

  5: ( 19.15) 2000.43 ( 20.37) 2020.80 ( 20.08) 2040.88

  6: ( 19.14) 2060.02 ( 20.31) 2080.34 ( 20.16) 2100.50

  7: ( 19.11) 2119.61 ( 20.25) 2139.86 ( 20.23) 2160.09

  8: ( 19.12) 2179.22 ( 20.18) 2199.39 ( 20.30) 2219.70

  9: ( 19.12) 2238.82 ( 20.11) 2258.93 ( 20.34) 2279.27

 10: ( 19.16) 2298.44 ( 20.01) 2318.45 ( 20.40) 2338.85

 11: ( 19.22) 2358.07 ( 19.92) 2377.99 ( 20.44) 2398.43

 12: ( 19.27) 2417.70 ( 19.82) 2437.52 ( 20.47) 2457.99

 13: ( 19.34) 2477.33 ( 19.73) 2497.06 ( 20.49) 2517.55

 14: ( 19.43) 2536.98 ( 19.63) 2556.61 ( 20.49) 2577.10

 
 
I. r. 750.03

  0: ( 20.49)  750.03 ( 19.59)  769.62 ( 19.47)  789.08

  1: ( 20.48)  809.56 ( 19.69)  829.25 ( 19.38)  848.63

  2: ( 20.48)  869.11 ( 19.77)  888.88 ( 19.32)  908.20

  3: ( 20.45)  928.65 ( 19.86)  948.51 ( 19.25)  967.76

  4: ( 20.42)  988.18 ( 19.96) 1008.14 ( 19.19) 1027.34

  5: ( 20.38) 1047.72 ( 20.04) 1067.76 ( 19.15) 1086.91

  6: ( 20.34) 1107.26 ( 20.11) 1127.37 ( 19.14) 1146.50

  7: ( 20.29) 1166.79 ( 20.18) 1186.97 ( 19.12) 1206.09

  8: ( 20.22) 1226.31 ( 20.26) 1246.57 ( 19.12) 1265.70

  9: ( 20.15) 1285.85 ( 20.31) 1306.16 ( 19.15) 1325.32

 10: ( 20.07) 1345.39 ( 20.36) 1365.74 ( 19.19) 1384.93

 11: ( 19.97) 1404.91 ( 20.41) 1425.32 ( 19.25) 1444.57

 12: ( 19.88) 1464.44 ( 20.45) 1484.90 ( 19.30) 1504.20

 13: ( 19.78) 1523.98 ( 20.48) 1544.46 ( 19.37) 1563.83

 14: ( 19.70) 1583.53 ( 20.48) 1604.01 ( 19.47) 1623.47

 15: ( 19.59) 1643.06 ( 20.49) 1663.56 ( 19.55) 1683.11

 

III. r. 2636.65

  0: ( 19.51) 2596.61 ( 19.53) 2616.15 ( 20.51) 2636.65

  1: ( 19.60) 2656.26 ( 19.45) 2675.71 ( 20.49) 2696.20

  ....

Nový cyklus je vždy posunut oproti předchozímu ve fázi o průměrně (J,S)=19.859 let.
Fázové posuvy způsobují, že se průměrný cyklus konjunkcí (vzhledem k intervalům odlehlosti) jeví (statisticky,...) nepatrně delší, přibližně 19.859∙(n+1)/n, kde n je cca 42-48.
Trojice pak trvá cca 61 let, tj. přibližně (J,S/2)=60.95 let (1/7 Babylonské periody 427 let).

Spörer Gustav, 1822-1895, amatérský astronom, nezávisle na R.Ch.Carringtonovi objevil časovou závislost výskytu skvrn na vzdálenosti od rovníku - ‘motýlkový  diagram’  a vyslovil domněnku, že Sluneční aktivita před r.1716 byla  velmi slabá.

 

Dlouhodobé změny

Největší odchylky od průměrných konjunkčních intervalů planet Jupiter a Saturn jsou působeny:

·         planetami Jupiter a Saturn samými (eliptické dráhy, velká nerovnost)

·         planetami Uran a Neptun (perturbace).

Průměrnými cykly těchto změn jsou:

·         cyklus 60-61 letý (59.58 let, s fázovým posunem, viz výše)

·         cyklus 85.5 letý (85.72 let = (U,N)/2 = 171.44/2 let)

Pokusme se tyto dva cykly složit.
S ohledem na fázové posuny napíšeme funkci pro každý interval (cca 800-1000 let).
Přesné okamžiky posuvů nejsou jasné - snad ani neexistují - jeden z cyklů zaniká zatímco jiný sílí.

 Interval        Funkce

-----------------------------------------------------------------

 (-2000,-1000)   |Ap∙sin(2π(t-1111)/P)+Aq∙sin(2π(t-1157)/Q)|

 (-1000,    0)   |Ap∙sin(2π(t-1131)/P)+Aq∙sin(2π(t-1157)/Q)|

 (    0, 1000)   |Ap∙sin(2π(t-1151)/P)+Aq∙sin(2π(t-1157)/Q)|

 ( 1000, 2000)   |Ap∙sin(2π(t-1171)/P)+Aq∙sin(2π(t-1157)/Q)|

 ( 2000, ... )   |Ap∙sin(2π(t-1191)/P)+Aq∙sin(2π(t-1157)/Q)|

 ....

Zde P=3∙(J,S)=59.58 let, Q=(U,N)/2=85.72 let, Ap,Aq nějaké konstanty a t čas [let]. V hodnotách r.1111, r.1131, r.1151, r.1171 jsou patrné cca 20-ti leté fázové posuny.
Hodnota 1157 byla zvolena 20 let po konjunkci (U,N).

Egyptské minimum (-1300,-1200), Homérovo minimum (-800,-700)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Řecké minimum (-450,-350)

 

 


Středověké minimum (650,705)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Středověké maximum (1120,1280), Wolfovo minimum (1280,1340)

 

 

 

 

 

 

 

 

Maunder, Edward Walter, 1851-1928, potvrdil Spörerovu domněnku, že Sluneční aktivita před r.1716 byla  velmi slabá.

 

 

Sporerovo minimum (1400,1500), Maunderovo minimum (1645,1715), minimum (1870,1930), maximum konce tisíciletí (1930-2030)

 

 

 

 

 

 

 

 

Poznámky:

Ø       Maunderovo minimum začalo okolo r.1650. Analogický "nulový bod" byl např. v r. 800, t.j. o 850 let (2∙B, t.j. 12 Brucknerových cyklů) před Maunderovým.

Ø       Porovnání s maximy podle Šove:

      175-200, (290-300?), 350-375, 500-510, 530, 565, 585, (675?), 745,765,

      (830-840?), 920-930, 960-980, (1100-1150), (1200), 1360-1370,

      1530-1580, 1720-1740, 1770-1790, (1840-1870?), 1940-1990,...

Eddy, John A., -, zrekonstruoval zpětně hodnoty sluneční aktivity.

Ø       Diagramy nevysvětlují minimum v letech 1800-1820.
Okolo r. 1820 nastala zároveň konjunkce J-S (1821.76), U-N (1821.01) (a smyčka barycentra); J byl v perihelu (1821.37).

Ø       G.Sporer upozornil na možnost nízké aktivity v letech 1887-1889.

 

Jiná data:

Minima

  Maxima

m2-1: 1040

m2-2: 1160

m2-3: 1270-1330

m2-4: 1410-1500

m2-5: 1670

m2-6: 1820

m2-7: 1880

  M2-1: 1130 (1100-1150)

  M2-2: 1190 (1170-1220)

  M2-3: 1370

  M2-4: 1610 

  M2-5: 1720-1780 

  M2-6: 1860

  M2-7: 1960?

 

Synchronizace odchylek

Oba uvedené cykly se setkávají cca po uplynutí Babylonské periody 427 let:  61.0 ∙7 = 427.0 let, 85.5 ∙5 = 427.5 let.

Odvozené periody:

Ø       [(J,S/2), (U,N)/2]= [60.95, 85.72]= 35.6 let (Brucknerova perioda),

Ø       ((J,S/2), (U,N)/2)= (60.95, 85.72)= 210.9 let (polovina Babylónské periody).

Jsou tyto cykly synchronizovány?  Předpokládejme, že platí:
P=a1∙P1+F1 = a2∙P2+F2, kde a1=14, P1=59.577 let, F1=19.859 let a a2=5, P2= 171.44 let, F2=? 

Pak P = 14∙59.577 + 1∙19.859 = 43∙19.859 = 853.94 let (2∙B) a fázový posun F2 = P- 5∙171.44 = -3.27 let.
Kdyby bylo F2= 0, pak (U,N) = 2∙B/5 = 2∙36∙J/5 = 427.031/5=170.813 let.
A odtud zpětně Neptunova perioda: N = ((U,N),U)= (170.813, 84.020)= 165.358 let. (Odchylka 0.4 % od Bretagnonovy střední periody 164.770 let).

Předpověď

Pro roky 2000-2700.


V období okolo r. 2150, r.2350 a r. 2500 by mohla být další "Maunderova minima"..?.

 

Jiné vztahy

Konjunkce Země-Mars

Konjunkce E-R  se objevují poblíž geometrické osy J-S s periodou B/4. Např. (s přesností 5°) v letech 1636.3,1743.2,1850.0 či 1869.1 a 1975.9.

Platí:

([J,S]/2, Y) = 2∙B

 

 

tj. ([J,S]/2, 4∙(E,R))= (16.9132418/2, 4∙2.1353487)= (8.45662, 8.54140)= 852.04 let= 2∙426.02 let.

Vnější planety

Předpokládejme platnost vztahů:

Ø       synchronizace pohybu os vnějších planet s Jupiterem

([J,U],[S,N]) = 3∙J

Ø       synchronizace pohybu os vnějších planet se slunečním cyklem

([J,N],[S,U]) = 4∙W

 

Z rovnic  (1/J+1/U)-(1/S+1/N) = 1/(3J) a (1/J+1/N)-(1/S+1/U) = 1/(4W) plyne W= 3/4(J/2,S/3)= 11.23375 let = [J,212.1 let].

A odtud:

W= 3/4(J/2,S/3)= [J,B/2].

(Ale v porovnání s průměrnou hodnotou Slunečního cyklu W=11.0-11.1 let je hodnota 11.23 let příliš vysoká).

Odvozené periody

Perioda 71 let

Babyloňané počítali také s cyklem B/6 = 6∙J = 71.17 let. (Periodu 71 let připomínají např. erupce sopek r.1812,1883, resp. 1831,1902).

 

65 oscilačních let dává cca 71 let, tj. 6 oběžných period Jupitera.

1.091854 let: 9/2*(E,R/2)/65 = 9/2*(0.999979,1.880711/2)/65=70.97052/65 = 9/2*15.7712270/65

·         70 let: geologický cyklus (usazeniny v jezeře Saks),

·         70 let: cyklus v letokruzích stromů (Japonský cedr)

·         70.9856 let: 65 oscilačních let, 65*(E,J)=65*1.0920855 (tropicky)

·         71.03 let: 65*1.0928, 4617/65

·         71.1391 let: 6*J (tropicky), 71.1769 let: 6*J (anomalisticky) =100 tzolkin

·         71.1785 let: B/6 = 427.07 let /6

·         71.1861 let: 4627.1/65  (925.4/13)

·         71.74 let: 2*(S,N) =2*35.87 let

·         73 let: geologický cyklus (jíl)

 

Perioda B/2

Extrapolace nízké sluneční aktivity z let 1800-1830 do 1980-2010 nevyšla, 180-ti letý cyklus selhal. Zde by ovšem selhal i 320-ti letý cyklus, protože v letech 1660-1690 bylo Maunderovo minimum.

 

Šove, , -, zrekonstruoval zpětně hodnoty sluneční aktivity.

V Schoveových datech se období vysoké  (SSS,SS,S) a nízké (WW,W) sluneční aktivity zdají střídat spíše z periodou větší než je 180 let. Např. postupem po 205-ti letech (zhruba polovina Babylónské periody)  dostáváme např. roky: 350, 555, 760, 965, 1170, 1375, 1580, 1785, 1990,…. V okolí (±40 let) těchto dat se objevují poměrně vysoká maxima.  (Slapové působení planet J-V-E nemůže vytvořit takové větší rozdíly…!?).

 

Perioda 284 let

Simulace pohybu vnitřních planet (nad Bretagnonovými daty) potvrzují především část 2/3 z této periody, tj. periodu cca 284-287 let.

 

Perioda 1025 let

Možnosti fázového posunu cyklů konjunkcí J-S jsem si povšiml při čtení textů (odstavce o periodě 1020-1030 let)  klimatologa Tima Niromy:

http://personal.inet.fi/tiede/tilmari/sunspots.html .

 

Výraznější extrémy sluneční aktivity se zdají objevovat každých cca 1025 let, tj. 6∙(U,N), 12B/5:

"Data polárních září G. L. Siscoe z let 450-1700 (Rev. Geophysics and Space Physics 18, 1980) dávají další možnost jak se pokusit vyčíslit hodnotu pro 1000-letý cyklus. Nejnižší superminimum (vyhlazené) mezi 450 a 1450 se objevilo od r.620 do r.680. Předcházelo tak nejnižší superminimum tohoto tisíciletí, Maunderovo minimum v letech 1640-1700 o 1020 let. Další superminimum po tomto pre-Maunderově je v letech 780-800, které zjevně odpovídají superminimu v letech 1800-1820 obě trváním i relativní výškou s 1020 letým odstupem. Třetí superminimum v datech Siscoe v letech 850-880 odpovídá superminimu v letech 1880-1920, o 1030 let později. Supermaxima Siscoe v letech 740-770, 820-850, a 900-930 odpovídají supermaximům začínajícím 1030, 1010, a 1050 let později, takže je poměrně zřejmý supercyklus průměrné délky 1020-1030 let."

(Timo Niroma, "Sunspots: Sunspot cycles and supercycles and their tentative causes")

 

Period G.L.Siscoe 1025 let: 5125/5;

minima v Eddyho diagramu Sluneční aktivity (-9625,-8600,-7575,-6550,-5525,-4500,-3475, -2450,-1425, -400, +625, 1650, 2675, 3700)

 

Konjunkce Uran-Neptun

Data v následující tabulce postupují zhruba s Babylonskou periodou. V levém sloupci jsou okamžiky konjunkcí E-Ln-R a okamžiky, kdy byl Jupiter v perihelu.

 E-Ln-R        Jp           U-N

 ---------------------------------

 -2021.55  -2022.63

 -1594.48  -1595.57     <- (-1605.74)

 -1167.41  -1168.50

 -740.34    -741.44     <- ( -745.20)

 -313.26    -314.37

  113.81     112.69     <- (  111.19)

  540.88     539.76

  967.94     966.83     <- (  965.47)

 1395.01    1393.90

 1822.08    1820.97     <- ( 1821.01)

 2249.15    2248.04

 2676.22    2675.11     <- ...

 

Možné korelace s konjunkcemi planet Uran-Neptun jsou označeny vpravo.

Kdyby byla průměrná perioda (U,N)=170.813 let, činila by 20∙ Y= 80∙ (E,R)= 240 z. Byla by v celočíselném poměru k Babylónské periodě (2:5), k 1025-ti leté periodě polárních září G.L.Siscoe (1:6) i Mayské periodě M=5125 let (1:30).

Některá s dat s periodou M/5 (tj. 5125/5 = 1025 let) se zdají nastávat poblíž minim na Eddyho křivce sluneční aktivity:
-9625,-8600,-7575,-6550,-5525,-4500,-3475, -2450,-1425, -400, 625, 1650, (2675), (3700).

Následující data s periodou M/3 (tj.5125/3 = 1708 let) připomínají velké erupce sopek:
-5049 ?, -3341 Avelino, -1633 Thera, 75 Vesuv, 1783 Laki, 3491 ?.

 

 

Planetární interakce